Novinové články
Britští muslimové na vzestupu
LONDÝN/PRAHA Islám je náboženství, jemuž na starém kontinentu přibývá nejvíce příznivců. A to přesto, že podíl muslimů na celkové populaci mnohých západoevropských zemí na první pohled nemusí být nijak závratný. Evropští muslimové však mají oproti zbytku populace až třikrát vyšší porodnost. Z toho vyplývá i větší frekvence arabských jmen.
To je také případ Britských ostrovů, kde je Mohammed momentálně druhým nejčastějším jménem, které rodiče dávají svým mužským potomkům. Britští muslimové přitom představují jen necelá tři procenta obyvatel, tedy něco přes půldruhého milionu lidí. Podle údajů britského Národního statistického úřadu z roku 2001 však průměrná muslimská domácnost čítala 3,8 osoby a třetina z nich měla dokonce více než pět členů.
Mohammed má navíc 14 různých podob - na druhou příčku na žebříčku popularity proto dosahuje jen po sečtení všech těchto variant. Pro mnoho britských muslimů je přitom Mohammed jen čestným prvním jménem. Oni sami jsou pak známi spíše pod svým druhým jménem. Rodiče, kteří se rozhodnou pojmenovat svého syna po proroku islámu, věří, že tak příznivě ovlivní jeho povahu. „Někteří lidé možná nemají velké historické znalosti o proroku Mohamedovi, ale chtějí být považováni za jeho následovníky,“ uvedl pro The Times Muftí Abdul Barkatulláh, někdejší imám mešity v londýnském Finchley.
Konec multikulturalismu
První muslimské komunity vznikaly na Britských ostrovech už v 19. století. V 60. letech minulého století však do země začala proudit výrazná vlna přistěhovalců zejména z Pákistánu, Bangladéše a Indie. Tito muslimové z bývalých britských kolonií představovali žádanou levnou pracovní sílu, z níž těžil zejména textilní průmysl na severu Anglie. Nejdřív přicházeli jen muži, aby vydělali peníze, a po čase se vrátili do své vlasti. V 70. letech se však za nimi do Británie začaly stěhovat jejich ženy a děti.
Podle statistik se britští muslimové potýkají s vyšší nezaměstnaností, nízkou úrovní vzdělání a menší mírou vlastnictví nemovitostí.
Britská společnost dlouho vyznávala ideu tzv. multikulturalismu, podle které jsou všechny kultury rovnocenné. Tato představa se však v posledních letech začala hroutit - a to nejen v Británii, ale také třeba v Nizozemsku, Francii či Německu.
Přesvědčení, že různá etnika a náboženství spolu mohou žít v míru, zasadil první ránu koncem 80. let případ Salmana Rushdieho. V severoanglickém Leedsu totiž tehdy byly veřejně páleny výtisky jeho románu Satanské verše.
Další velké znejistění přinesly teroristické útoky z 11. září 2001 a atentáty na londýnské metro z července 2005, jejichž pachateli byli muslimové. Stejně tak šokovala západní Evropu vlna násilí, kterou vyvolaly karikatury proroka Mohameda, vražda holandského filmaře Thea van Gogha nebo nepokoje na francouzských předměstích.
Mezi britskými muslimy je větší podíl radikálů, než je tomu v ostatních evropských zemích. Vyplývá to z průzkumu, který loni provedlo American Pew Research Center. Podle letošní studie Gallupova ústavu jsou však ostrovní muslimové zároveň loajálnější vůči Británii než jejich spoluobčané.
***
Muslimové v Evropě
Počet přívrženců islámu v Evropě rychle roste, a to především kvůli dvěma faktorům: pokračujícímu přílivu imigrantů z muslimských zemí a vysoké porodnosti těch přistěhovalců, kteří se v evropských zemích usadili už dříve. Zjistit přesný počet muslimských věřících není možné, neboť řada zemí tyto informace neshromažďuje. Jedná se tedy spíše o odhady.
Země procenta počet (v milionech)
Albánie 70 % 2,2
Belgie 4 % 0,4
Bosna a Her. 40 % 1,5
Británie 2,8 % 1,6
Dánsko 5 % 0,3
Francie 8-10 % 5-6
býv. Jugoslávie* 5 % 0,4
Kosovo** 90 % 1,8
Itálie 1,4 % 0,8
Makedonie 30 % 0,6
Nizozemsko 5,8 % 0,9
Německo 3,6% 3,0
Rakousko 4 % 0,3
Španělsko 2,3 % 1,0
Švédsko 3 % 0,3
Švýcarsko 4,2 % 0,3
* Údaj zahrnuje Černou Horu a Srbsko bez Kosova ** Kosovo je nadále součástí Srbska, vzhledem k možné budoucí samostatnosti a odlišné demografické struktuře je uváděno zvlášť
Autor: Šárka Daňková
Článek vyšel 11. 7. 2007 v deníku Lidové noviny.