Novinky

Výuka v multikulturní Vídni očima moravských učitelů

Global Schools

„Za naše školství se nemusíme stydět“, shodlo se 10 učitelů z Moravskoslezského kraje, kteří začátkem listopadu 2016 absolvovali v rámci projektu Global Schools třídenní studijní cestu do Vídně. Své postřehy zachytili někteří z nich v krátkých zápiscích, které vám v mírně zkrácené formě přinášíme.

Z deníku Aleny, ZŠ Jindřichov

Pod dohledem statných ošetřovatelů, kterým byly svěřeny jízdenky, jsme nastoupili v nehostinném prostředí hlavního nádraží v Ostravě do mezinárodního rychlíku směr Vídeň. Po tříhodinové cestě nás nezastrašil nás ani čilý ruch na hlavním vídeňském nádraží, přecpané metro, ani déšť, který nás potrápil na cestě do hotelu… Po krátké organizační schůzce kde se nám představila Suzi z hostitelské organizace Südwind, jsme se vydali na večeři, pochutnali jsme si na rakouském pivu a dobrém jídle ve fairtradové kavárně.

V pondělí ráno jsme rozdělili hromadu dárků a informačních předmětů a rozjeli se do dvou vídeňských škol. Naše skupina, převážně zaměřená na výuku prvního stupně, navštívila soukromou církevní školu Woksschulle Maria Frieden, která působila velmi pohodovým dojmem. Zúčastnili jsme se výuky ve třídě předškoláků s odkladem povinné školní docházky: výuka prvouky s podzimními reáliemi byla rozmanitá, paní učitelka Magdalena Krouzecky skvěle děti aktivizovala použitím řady různých metod a jednoduchých pomůcek, střídala klidnější části s rušnějšími, zaměstnala všechny děti, které aktivně reagovaly.  Po hodině nás paní učitelka provedla útulnou školou, kterou založily řádové sestry Klaristky na konci 19. století. Je zde 14 tříd, do kterých chodí asi 370 žáků, součástí je i mateřská škola a družina, kterou navštěvuje většina zdejších školáků, dělají si tu úkoly a navštěvují kroužky organizované školou. Také zde funguje rodinná skupina pro děti bez domova, nebo pro děti ze sociálně slabých rodin.

Setkali jsme se i se dvěma českými žáky, obhlédli jsme učebnu pracovního vyučování, knihovnu, počítačovou učebnu i dvě malé tělocvičny s perfektně připravenými pomůckami, které nachystá jeden učitel včetně pokynů a ten den je využívají všechny třídy. Velkou výhodou školy uprostřed bytových domů je bezpečná zahrada s hřištěm, prolézačkami a malým parčíkem.

 Ve škole je povinná výuka náboženství a to pro hned několik druhů. Jedním z důvodů je i to, že do školy docházejí děti různých národností – jsou tady polské, ruské, filipínské, syrské děti, které nepocházejí z bohatých rodin.

Budova školy nebyla nijak zvlášť vybavena, myslím, že naše školy mají mnohem více moderního technického vybavení, ale dýchalo to tady nesmírným klidem a pohodou; děti neskutečně hodné, nikdo nevyrušoval, nekřičel, všichni pracovali se zaujetím, o přestávkách se děti dokázaly zabavit. Naše návštěva nepůsobila rušivě, děti se nepředváděly a pracovaly běžným způsobem.

 

Z deníku Jirky, ZŠ logopedická Ostrava

Naše skupina pedagogů, kteří vyučují starší děti, navštívila státní základní školu pracující s dětmi od prvního do čtvrtého ročníku, která byla zapojená do systému GEPS (Global Primary Education System). V průběhu dne jsme navštívili dvě hodiny anglického jazyka vedené učitelkou - rodilou mluvčí z Austrálie.

Kolektiv 24 dětí 3. ročníku byl velmi různorodý. Již na první pohled bylo jasné, že třídu přinejmenším z poloviny tvoří děti z různého kulturního, sociálního i národnostního prostředí. Po opakování slovní zásoby o ovoci a zelenině vedené hravou a soutěživou formou se učitelka intenzivně věnovala měsícům a datům. Opět formou hry byly děti vedeny k tomu, aby uváděly svá data narození a data narození svých spolužáků. V rámci této aktivity se děti nechaly strhnout a doslova rozdovádět energickou učitelkou, která před třídou zcela bez zábran tančila a zpívala. Hodina ale nebyla ukázkou převratných metod výuky cizího jazyka, spíš nám předvedla, že existují metody, jimiž lze i ty nejživější žáky bez křiku a výhrůžek během krátké chvíle zklidnit a přivést zpět k soustředění. Proto pro nás měla návštěva výuky přínos, ač hodině chyběl jasný cíl nebo alespoň zřetelné téma.

V obdobném duchu se nesla i následující výuka ve 4. ročníku, až na to, že hodina proběhla v naprostém klidu a vyučující také více vedla děti k samostatnému projevu. Hodina byla v podstatě souvislou přehlídkou krátkých prezentací žáků před tabulí na téma „mé oblíbené místo“. Díky rozmanitému původu více než poloviny třídy, jsme tak navštívili země z různých částí světa od Ameriky, přes Balkán až po Blízký Východ. Zbylá část hodiny byla věnována práci s plánem centrální Vídně.

Obě hodiny byly z mého pohledu poněkud chaotické a neuspořádané. V prvním případě se jednalo o sled aktivit a her a v následující hodině pro změnu o několik krátkých prezentací bez jasné struktury hodiny ukončené prostým konstatováním typu „už nemáme čas, uvidíme se příště“. Ovšem pro nás Čechy to byla zároveň ukázka výborných jazykových dovedností dětí, které bez obtíží anglicky odpovídaly své učitelce a až na výjimky ani nepotřebovaly pomoc přítomné třídní učitelky. Také jsme měli možnost vidět v praxi to, o čem se u nás zatím jen prázdně hovoří – fungování školy ve velmi multikulturním prostředí.

Po násleších jsme ještě více než hodinu strávili debatou s třídní učitelkou o praktických i systémových otázkách fungování školy v takových podmínkách.

 

Z deníku Aleny, ZŠ Jindřichov

Po obědě jsme se s druhou skupinou setkali v centru Südwindu, kde jsme sdíleli své zkušenosti a poznatky z návštěv. Zaujal nás systém zdejšího školství, který se liší od toho našeho tím, že první stupeň se skládá z 1. až 4. ročníku, po té děti odcházejí na osmileté gymnázium nebo na jakousi střední školu, která nahrazuje náš 2. stupeň a pak si opět volí další školu pro následné studium. Shodli jsme se na tom, že náš systém se nám zdá lepší a že se za úroveň našeho školství určitě nemusíme stydět.

Poté jsme se vydali na prohlídku nádherné podvečerní Vídně s průvodkyní, z jejíhož barvitého výkladu jsme si toho hodně zapamatovali. Navštívili jsme společně téměř všechna významná místa v centru Vídně. Den jsme zakončili v restauraci, ve které jsou zaměstnáni dobrovolníci, a výdělek restaurace putuje na zajištění sociálního bydlení pro bezdomovce. Toto ubytování se nachází přímo nad provozovnou a bydlí zde společně lidé bez domova se studenty sousední univerzity. Staral se o nás číšník, Slovák, který si tímto bydlením prošel a velmi zajímavě hovořil o svém osudu: jak se ze samého dna propracoval až na pozici číšník. Rozhodně jsme po tomto večeru měli o čem přemýšlet.

V úterý nás Romy Höltzer z kanceláře GEPS seznámila se školským systémem ve Vídni a s tím, jak probíhá výuka globálního rozvojového vzdělávání na jejich školách. Představila nám různé modely globálního vzdělávání, didaktické principy a témata GRV, ze kterých si zapojené školy mohou vybírat. Hovořila o kompetencích, které jsou díky výuce rozvíjeny, o metodě CLIL (Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka), která nás velice zaujala a uvedla také několik příkladů praxe, které rádi využijeme. Také nás inspirovala webovými stránkami, kde jsou shromážděny různé podpůrné materiály. Po té jsme v podobném duchu pokračovali i ve středisku Südwind, kde jsme viděli praktickou ukázku výuky témat o uspořádání světa a pěstování rajčat.

Na odpoledne byla naplánována návštěva největší knihovny globálního vzdělávání v Rakousku, která nese jméno Baobab. Z ní jsme byli doslova uneseni, protože takový zdroj perfektně připravených materiálů, které si stačí půjčit a hodinu ihned odučit, je záviděníhodná. Nejvíce nás zaujaly bedýnky s reáliemi různých zemí, jejichž součástí byly pracovní listy, obrázky a třeba i vzorky čokoládových bobů a typického koření. Na závěrečné reflexi jsme se shodli na tom, že bychom mohli udělat první krok a podobně zpracovat materiály z našich odučených projektů.

 

Z deníku Jiřího, ZŠ logopedická Ostrava

Knihovna zaměřená na globální rozvojové vzdělávání v Česku skutečně neexistuje, ovšem místo závidění a naříkání by bylo dobré zamyslet se nad tím proč. Prvním problémem je, že diverzita a multikulturalita, kterou rakouští kolegové a jejich žáci každodenně zažívají, u nás jednoduše není. Proto tato témata nejsou pro děti otázkou všedního života, ale spíše dalším příspěvkem do kaleidoskopu teoretických informací a zajímavostí. Jako druhý aspekt bych viděl problematiku získání možných zdrojů. Knihovnické fondy v Česku disponují zajisté mnoha publikacemi na toto téma, ovšem Baobab nabízí publikace ve všech světových jazycích a je otázka, nakolik jsou tyto publikace přístupné i v češtině, nebo nakolik jsme my schopni zpracovávat cizojazyčné texty. Mnohdy by možná stačilo jen si najít čas pro návštěvu našich běžných knihoven. 

 

Postřehy z cesty formou blogu zaznamenali: Alena Grossová a Jiří Mazurek

Další novinky
 
Novější
Starší
 

Chci dostávat novinky

Videa Fotogalerie

Vzdělávací program společnosti
Člověk v tísni o.p.s.

Kontakty

Vzdělávací program Varianty
Člověk v tísni, o.p.s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
varianty@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 467

Mediální koordinátorka
Lucie Kundra
lucie.kundra@clovekvtisni.cz
Tel: +420 723 065 163

Další kontakty

Logo ke stažení

Související projekty

Naše další weby

  • Světová škola

    Zajímá se vaše škola o globální problematiku? Začleňujete do výuky žákovské či školní projekty a jiné aktivní vyučovací metody? Věříte, že svým jednáním můžeme ovlivnit dění na druhém konci světa? Pak neváhejte a zkuste získat certifikát Světová škola.

  • Program Migrace

    Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

  • Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR

    Úspěch inkluzivního vzdělávání závisí na tom, jak uzpůsobíme naše školy, třídy, kurikulum i mimoškolní aktivity tak, aby se mohli učit a účastnit všechny děti bez rozdílu.

  • Průřezová témata a čtenářství

    Přemýšlíte, jak vyučovat předměty, průřezová témata a ještě přitom rozvíjet čtenářství? Podívejte se na vyzkoušené učební jednotky. Webové stránky slouží jako inspirace široké učitelské veřejnosti.

  • Respekt nebolí

    Lze o lidských právech vyučovat poutavě, tvořivě a interaktivně? A dokonce za využití sociálních sítí a dalších hitů mezi dnešními studenty? Ano! A ani to moc nebolí.

  • Active Citizens

    Program Active Citizens usiluje o posílení komunitního rozměru školy a aktivní zapojení studentů do řešení problémů v okolí školy. Silně v něm rezonují témata aktivního občanství a dobrovolnictví.

Donoři



Partneři